Tento článek navazuje na předešlý článek „Historie dopingu a anabolických steroidů” a pojednává o současné situaci zakázaných látek. Doping a užívání zakázaných látek zůstávají jedním z největších problémů, kterým sport čelí. Navzdory přísným kontrolám a pravidlům stanoveným Světovou antidopingovou agenturou (WADA) se mnozí sportovci stále uchylují k nedovoleným prostředkům, aby zvýšili svou výkonnost. Současná doba přináší nové příklady, ať už jde o tenisové hvězdy, slavné fotbalisty nebo sportovce z jiných disciplín, což ukazuje na složitost a aktuálnost tohoto problému. Tento článek přináší přehled některých známých případů dopingu v posledních letech a diskutuje výzvy spojené s odhalováním a prevencí dopingu ve sportu.
Tenis je jedním z mnoha sportů, kde došlo k odhalení zakázaných látek u významných sportovců. Například Simona Halep, bývalá světová jednička a dvojnásobná grandslamová vítězka, byla v roce 2022 dočasně suspendována poté, co byl v jejím těle nalezen zakázaný stimulant roxadustat, látka, která zvyšuje produkci červených krvinek a napomáhá okysličení svalů. Halep se hájila tím, že látku neužila vědomě, a její případ vyvolal rozsáhlou diskuzi o tom, jak pečlivě by měli sportovci dbát na složení doplňků stravy a dalších látek, které konzumují.
Dalším významným případem v tenise byla ruská hráčka Maria Šarapovová, která byla v roce 2016 pozitivně testována na meldonium, látku, která pomáhá zlepšit vytrvalost a zotavení po fyzickém výkonu. Šarapovová tvrdila, že látku užívala po léta kvůli zdravotním problémům a že si nebyla vědoma, že se nově dostala na seznam zakázaných látek. Byla jí udělena dvouletá suspendace, kterou později snížili na 15 měsíců.
Nejčerstvějším případem dopingu z tenisového světa je kouza Jannika Sinnera. Jannik Sinner, italská tenisová naděje, 20. srpna 2024, den po triumfu na Cincinnati Open 2024, oznámil na sociálních sítích, že byl v březnu téhož roku po turnajích v Indian Wells a Miami dvakrát pozitivně testován na anabolický steroid klostebol. Látka byla v těle objevena v množství méně než jedna miliardtina gramu. Sinner tuto kauzu vysvětlil tak, že se látka do jeho těla dostala, když Sinnerův fyzioterapeut použil sprej obsahující klostebol k ošetření řezné rány na vlastním prstu před tím, než pokračoval v masážích Sinnerových nohou a chodidel bez rukavic. Navdory tomuto nálezu nebyla Italovi udělena žádná suspendace. Jediné postihy, které Sinner zaznamenal, byly v oblasti peněžních pokut a bodů v žebříčku ATP, což budí kontroverzi v celém tenisovém světě.
Dopingové kauzy se však netýkají jen tenisu; významný případ nastal také ve fotbalu, kde byl Paul Pogba, francouzský záložník a hvězda Juventusu, v roce 2023 pozitivně testován na zvýšené množství testosteronu. Testosteron je přirozený hormon, ale ve sportu je jeho syntetická forma na seznamu zakázaných látek, protože zvyšuje sílu, svalovou hmotu a regeneraci sportovce. Pogba byl dočasně suspendován a čelí vyšetřování, které rozhodne o jeho budoucnosti ve sportu. Tento případ opět otevřel diskusi o tom, jak přísné by měly být dopingové kontroly v tak populárním a sledovaném sportu, jakým je fotbal.
Fotbaloví odborníci i fanoušci často vyjadřují obavy, že v tomto sportu není doping dostatečně kontrolován, a mnoho sportovců a klubů tvrdí, že nároky na hráče jsou tak vysoké, že někteří z nich mohou sáhnout po zakázaných látkách, aby zvládli náročné fyzické i psychické požadavky.
Cyklistika je jedním z odvětví, které je s dopingem spojeno snad nejvíce. V 90. letech a na začátku 21. století prošel tímto sportem skandál s látkou erytropoetin (EPO), která zvyšuje produkci červených krvinek a zlepšuje přenos kyslíku ve svalech. Tento problém dosáhl vrcholu, když byl slavný americký cyklista Lance Armstrong usvědčen ze systematického užívání EPO a dalších zakázaných látek, což vedlo k odebrání jeho sedmi titulů z Tour de France.
Přestože se WADA a další organizace zaměřily na cyklistiku intenzivními testy a prevencí, objevují se stále případy užívání EPO a dalších zakázaných látek. V roce 2020 byl italský cyklista Matteo Spreafico pozitivně testován na anabolický steroid enobosarm během Giro d’Italia. Cyklisté, stejně jako sportovci v jiných vytrvalostních sportech, čelí náročným výzvám, které vedou k pokušení sahat po zakázaných látkách.
Navzdory pokrokům v testování a důsledným kontrolám zůstává boj proti dopingu složitý. WADA v posledních letech investovala do výzkumu, aby mohla reagovat na nové trendy a metody, které se sportovci snaží využít. Jak již bylo zmíněno v minulém článku, mikrodávkování je jednou z těchto metod – zahrnuje užívání malých, obtížně detekovatelných dávek zakázaných látek, což snižuje pravděpodobnost odhalení během testů. Jinou inovací, která vzbuzuje obavy, je genetický doping – manipulace s geny za účelem zvýšení výkonu, což je zatím velmi těžké odhalit.
Doping představuje vážné dilema pro sportovce, trenéry i sportovní organizace. Na jedné straně je snaha zajistit, aby sportovní soutěže zůstaly spravedlivé, na straně druhé stojí tlak na výkon, který může být zdrcující. Mnozí odborníci se shodují, že hlavní problém tkví v kulturním a ekonomickém tlaku na dosažení špičkových výkonů za každou cenu.
WADA a další antidopingové organizace se zaměřují nejen na kontrolu, ale také na prevenci a vzdělávání. Sportovci jsou vedeni k tomu, aby chápali rizika spojená s dopingem – nejen rizika právní a kariérní, ale i zdravotní. Studie totiž opakovaně dokazují, že doping může mít dlouhodobé a nezvratné následky, jako jsou hormonální problémy, psychické obtíže a předčasné opotřebení organismu.
Případy jako u Simony Halep, Paula Pogby nebo Marie Šarapovové ukazují, že doping je problém, který zasahuje široké spektrum sportů a mezinárodních soutěží. Boj proti dopingu však vyžaduje trvalé úsilí, inovace v testování a důraz na etiku a čistou hru. Mnozí sportovci se snaží jít příkladem a odolávat pokušení, a právě na takových příbězích se může zakládat budoucnost sportu.
Doping zůstane výzvou, kterou bude sportovní svět řešit i v následujících letech. Vědecký pokrok umožní antidopingovým organizacím lépe odhalovat podvádění, ale konečné rozhodnutí, zda dodržet pravidla nebo riskovat, leží stále v rukou sportovců.
Autor: Erik Šrámek