Scott Verplank možná nikdy nepatřil mezi nejhlasitější hvězdy golfového světa, ale jeho příběh a kariéra ukazují, že skutečná velikost se neměří počtem titulků na obálkách magazínů, nýbrž odhodláním a vytrvalostí. Jako jeden z mála profesionálních golfistů, který celou kariéru odehrál s cukrovkou 1. typu, je Verplank inspirací pro sportovce i lidi daleko za hranicemi greenu.
Narodil se 9. července 1964 v Dallasu v Texasu a s golfem začal velmi brzy. Už během dospívání bylo jasné, že má mimořádný talent. Zářil na amatérské scéně a v roce 1984 jako student Oklahoma State University šokoval svět, když vyhrál turnaj Western Open – jako amatér. Stal se tak prvním amatérem od roku 1956, kterému se podařilo zvítězit na PGA Tour. Tento triumf nebyl jen předzvěstí úspěšné kariéry, ale zároveň okamžikem, který definoval Verplanka jako výjimečný golfový talent s neobyčejnou mentální odolností.
Do profesionálního golfu vstoupil v roce 1986. Jeho kariéru ale komplikovala závažná zdravotní výzva – diabetes 1. typu, se kterým se potýkal od svých devatenácti let. V době, kdy nebyly dostupné pokročilé technologie pro sledování hladiny cukru, musel Verplank každé kolo zvládat nejen jako hráč, ale i jako vlastní lékař. Inzulin si aplikoval i během turnajů, a přesto dokázal soupeřit s těmi nejlepšími.
Na PGA Tour vyhrál celkem pět turnajů, včetně prestižního Bell Canadian Open (2001) nebo EDS Byron Nelson Championship (2007). Vynikal přesností, klidem a mimořádnou stabilitou – vlastnostmi, které jsou v golfu ceněny víc než dramatická odpaliště. V roce 2002 si zahrál v americkém týmu na Ryder Cupu a přispěl k výhře nad Evropou v roce 2008 v Presidents Cupu.
Verplank si vždy držel pokorný přístup ke své kariéře. Na rozdíl od některých jiných hráčů své éry nikdy netoužil po mediální slávě – místo toho se soustředil na konzistentní hru, reprezentaci země a inspiraci dalších sportovců s diabetem. V průběhu let se stal hlasem pacientů s cukrovkou a spolupracoval s několika organizacemi, které podporují výzkum léčby této nemoci i pomoc dětem, které se s ní učí žít.
Jeho přístup k životu i golfu může být vzorem – nejen pro sportovce. Vyhrával bez zbytečných emocí, ale s hlubokým vnitřním klidem a respektem k hře. I v době, kdy ho zdravotní komplikace začaly omezovat, se nikdy nevzdal. V roce 2013 se jeho aktivní kariéra na PGA Tour začala zpomalovat, ale dál působil na seniorském okruhu a jako komentátor a mentor mladých hráčů.
Autor článku: Erik Šrámek